Historie medoviny

Mead-1- Výroba nápojů ze zkvašeného medu je doložena už v nejstarších kulturách – například ve starověkém Sumeru.
Med byl prvním koncentrovaným sladidlem, které mohl člověk získat ještě před tím, než se začal věnovat zemědělství, a proto mohl vyrábět medovinu už od pradávna. Později, když se začalo vyrábět víno a pivo, se medovina stala spíše alternativou k těmto nápojům v oblastech, kde se vinné révě tolik nedařilo. Proto starověkým Řekům a Římanům byla medovina sice známa, ale považovali ji spíše za podřadný, sprostý nápoj. Med ovšem používali k doslazování trpkého vína. Mnohem běžnější byla v té době ve zbytku Evropy, kde se vinná réva pěstovala daleko méně a obilí bylo třeba využívat spíše jako potravinu než jako slad na pivo. Archeologické nálezy dokládají s vysokou pravděpodobností medovinu v Evropě (konkrétně na území Německa) v 5. století př. n. l.

Medovina si svůj status víceméně rovnocenného nápoje (vůči pivu a vínu) udržela do 13. století. V 11.-12. století patřily české země k významným exportérům medoviny. Úpadek zájmu o medovinu od počátku 14. století měl příčinu zřejmě jednak v mírné globální oteplení, které umožnilo rozšířit pěstování vína i do severnějších částí Evropy. Víno se tak stalo všeobecně oblíbeným nápojem a protože je jeho výroba snazší a tedy levnější než výroba medoviny, začalo se vyvážet do celé Evropy.
Druhou příčinou pak bylo zřejmě rozšíření nových druhů alkoholických nápojů, především destilátů, z muslimského světa do Evropy v průběhu 12. století. Medovině tak vyvstala nová konkurence.

collecting-honey1

Zájem o medovinu tak stále více upadal, až se z ní stal poměrně nezvyklý, málo rozšířený nápoj. Nejvíce se tradice výroby medoviny udržuje zřejmě v Polsku. V Čechách její výroba nikdy zcela nevymizela a dnes už lze opět na trhu sehnat poměrně širokou nabídku různých druhů medoviny.

zdroj: wiki

 

V Ottově slovníku naučném najdeme takovouto definici medoviny:

 

Medovina neb medové víno jest zvařená medová voda kořením sesílená, která řádným vykysáním a častým přeléváním do sudu a konečně do láhví nabyla lahodné chuti vínu zcela podobné. Po delším vyležení rovná se úplně těžkému červenému vínu. Láhev takového až 10 let vyleželého vína medového prodává se za 2 až i 20 korun. Chceme-li sobě připraviti víno podobné šampaňskému, vezmeme k tomu čistý, bílý med, neboť jen takový dá nám pěkné, bílé medové víno. Hnědý neb načervenalý med dá zase jen hnědé víno. Na 10 litrů vody dáme 2½-5 kg medu, do roztoku přidáme ještě 30 až 40 gr chmele. Přejeme-li sobě, aby víno vynikalo zvlášť příjemnou chutí a vůní, dáme do něho ještě takové koření, jaké nám právě nejvíce lahodí, na př. citronovou neb pomorančovou kůru, skořici a pod. Voda a med ohřeje se tak, až počne se vařiti, abychom tím všecky škodné látky ve vodě obsažené zmařili. Stačíť k tomu 65° R tepla. Chmel, citronovou n. pomorančovou kůru, skořici a pod. koření vaříme zvlášť ve vodě, procedíme odvar z nich a nalejeme do roztoku medového. Dobrota m-ny jest závislá na řádném kvašení. Kvašením mění se med v líh a kyselinu uhličitou. Čím více medu dáme, tím více vyvine se těchto látek, následkem čehož jest i m-na silnější. Kvašení můžeme podporovati dvojím způsobem, buď v soudku s otvorem pro zátku neb i v otevřeném kbelíku. Je-li k tomu zvolen soudek, vlejeme do něho nálevkou roztok medový neboli mošt na 12 neb 18° R vychladlý, a to tak, aby naplnil asi ¾ soudku; pak dáme 3 až 4 lžíce dobrých vrchních kvasnic do menší nádoby, rozředíme je vychladlým moštem, vlejeme je do sudu s moštem a promícháme dobře nějakou hůlkou. Načež doplníme sud úplně až k vrchu moštem v jiné nádobě uchystaným nebo vodou a nahneme soudek stranou, aby překypující vybývající kvasnice malým otvorem mohly dobře odtékati. Doba kvašení není vždy stejná, závisíc na mnoha okolnostech, dílem na množství medu v moštu obsaženém, dílem i na teplotě místnosti, kde jsme soudek umístili. Dle toho může kvašení býti ukončeno buď dříve nebo později; často trvá kvašení toto celých šest neděl. Na počátku kvašení utvoří se na povrchu moštu lehounká, bílá pěna, a když nastalo úplné kvašení, uchází kvas nepřetržitě ze sudu a když počne kvašení ochabovati, utvoří se poznovu bílá pěna na otvoru soudku. Tím skončeno první kvašení a nastane kvašení druhé, kterým počíná se m.již čistiti. Po několika dnech provrtáme v sudě malým nebozízkem dírku a necháme moštu do sklenice na zkoušku vytéci, ucpeme však hned zase tento otvor uchystanou dřevěnou zátkou. Není-li m. ve sklenici ještě dosti čistá, vlejeme ji nazpět do sudu a po několika dnech učiníme podobnou zkoušku. Je-li konečně m. již úplně vyčištěna, uzavřeme otvor v sudě, opatříme jej pípou a necháme po dva dny tiše státi. V uzavřeném sudě tvoří se nyní kyselina uhličitá. Po dvou dnech otevřeme pípu a naplňujeme m-nou silné láhve, kteréž dobře zátkou uzavřeme a pak ještě ovážeme. Necháme-li m-nu vykvasiti v nádobě otevřené, ve kbelíku nebo v kádi, nenadělá nám to žádných obtíží. M. i zde vykvasiti se může, jak svrchu již udáno při kvašení v sudě. Je-li zde m. po prvním i druhém kvašení již učištěna, musí se i zde do otevřené nádoby pípa zasaditi, aby na dně usazené kvasnice m-ny již učištěné nekalily. Tak upravená a pravidelně vykvašená m. vydrží pak jako víno z révy více let. Pro uschování m-ny hodí se kterákoliv místnost suchá, je-li v ní teploty nejvýše 14 až 18° R. Teplota místnosti nemá na jakost m-ny velikého vlivu. Čím jest víno toto vyleželejší, tím je též lahodnější a silnější. Láhve s vínem medovým klademe ve sklepě vždy ležmo. Není nikterak na újmu jeho hodnoty, zahrabujeme-li láhve do písku nebo do hlíny. Láhve v písku polévají někteří vyrábitelé též solnou vodou, kteráž chladí. Avšak nutné to není, neboť dobrá m. se ve sklepě nezkazí, je-li jen poněkud chladný. Dobrá m. jest vždy na líh bohatší než víno hroznové. Staří Slované a Němci, než bylo do jejich krajin zavedeno víno jiné, nemohli si m-ny ani dost vynachváliti. Pěstovaliť včely tenkráte hlavně jen k vůli tomu, aby měli dosti medu k vyrábění m-ny. Podnes jest m. oblíbeným nápojem v Rusku, Polsku a v Uhrách a bylo by žádoucno, aby i u nás opět zdomácněla.

 

zdroj: https://cs.wikisource.org/wiki/Ott%C5%AFv_slovn%C3%ADk_nau%C4%8Dn%C3%BD/Medovina